Liblice jsou poprvé připomínány jako Lublice ve formuláři biskupa Tobiáše z Bechyně k roku 1289. V předhusitském období patřily k majetku pražského biskupství, později arcibiskupství. Pravděpodobně v roce 1418 zastavil arcibiskup Konrád z Vechty liblický poplužní dvůr Janovi Sekretáři ze Smržova, majiteli Kostelce nad Černými lesy, ale ten je držel pouze do 1. listopadu 1420, kdy padl v bitvě pod Vyšehradem. Po sekularizaci na počátku husitské revoluce si Liblice přivlastnilo město, v jehož držení zůstaly do roku 1623, kdy byl Českému Brodu zkonfiskován majetek a prodán Karlovi z Lichtenštejna, který ves připojil k černokosteleckému panství. V jeho majetku pak Liblice zůstaly až do roku 1848.
Od roku 1964 jsou Liblice opět součástí města Český Brod.
V roce 1958 byl při hloubení základů pro vysílač objeven kostrový hrob ženy ze 4. stol. př. n. l. (doba laténská) s náramky, nánožníkem a sponou. Nález je uložen v muzeu v Českém Brodě.
Z území obce také pocházejí i zlomky keramiky z 5. – 1. stol. př. n. l. (doba laténská), uložené v Archeologickém ústavu ČSAV.
Tvrz v Liblicích vystavělo město Český Brod, které si obec přivlastnilo na počátku husitských válek. Její stavbou si tak chtělo zabezpečit ochranu přístupu k vlastním hradbám od východu. Poprvé se tvrz připomíná v roce 1454, kdy ji král Ladislav zastavil Janu Sádlovi ze Smilkova, v jehož držení zůstala do roku 1461. Tehdy král Jiří z Poděbrad tvrz a vesnici Liblice zastavil pro dluhy Janu Pardusovi z Vrátkova, Janovi z Trojanovic a Šimonovi ze Strážnice. Na konci roku 1472 postoupili dosud žijící zástavní držitelé Jan z Trojanovic a na Pašiněvsi a Šimon ze Strážnice a na Štítarech liblickou tvrz a zdejší vesnici Janovi ze Strážnice a ten je držel ještě v roce 1496, kdy zde rybníkář Jan dostavěl místní rybník. Nedlouho před rokem 1500 se dostala tvrz do držení Janovy sestry Anny Bohnické ze Strážnice, manželky Jana Bohnického z Bohnic, a Petra Pašinky z Trojanovic, za nichž byla opravena. V roce 1507 ji Anna ze Strážnice přenechala bratrům Zikmundovi a Petrovi z Trojanovic a ti ještě téhož roku postoupili svá práva na Liblicích bratrům Václavovi a Janovi Bradáčům z Toušeně; po dělení majetku mezi oba bratry se stal Václav v roce 1508 jediným zástavním držitelem liblické tvrze. Za něho dostavěl v roce 1510 rybníkář Václav Písecký další rybník nad Liblicemi. Po Václavovi Bradáčovi z Toušeně přešlo zdejší zboží na Annu, dceru Jana Bradáče z Toušeně, která postoupila v roce 1527 Liblice svému manželovi Jiříku Vachtlovi z Pantenova. Ten před rokem 1530 liblickou tvrz opravil. Po smrti Jiříka Vachtla z Pantenova, majitele Lysé nad Labem a od roku 1539 hejtmana Pražského hradu, připadly Liblice synům Zdeňkovi a Jáchymovi a po dalším dělení celé Jáchymovi, který je pak na určitý čas zastavil Jiříkovi staršímu Otovi z Losu. Po Jáchymovi Vachtlovi z Pantenova se stal dědicem jeho nemovitého majetku syn Jan Vachtl, který liblickou tvrz v roce 1579 postoupil svému zeti Petru Šturmovi z Hyršfeldu. Nový majitel prodal roce 1583 tvrz městu Český Brod k záduší místního špitálu. Po této transakci tvrz zpustla, jak dokazují záznamy ve Staré manipulaci, a v jejích budovách se sušilo obilí. Podle černokosteleckého urbáře Zlatá kniha, stál ještě v roce 1677 u vrat dvora klenutý objekt se síní a dvěma sklepy, zbytek obytného stavení liblické tvrze. Dodnes se dochovaly zbytky tvrze v areálu dnešního statku. Statek byl po roce 2000 zbourán a pozemek rozdělen na několik parcel a prodán pro stavbu rodinných domků.
Krátký přehled majitelů Liblic od počátku :
1289 - pražské arcibiskupství
1420 - Jan Sádlo ze Smilova
1461 - Vladykové ze Strážnice
1507 - Pašinkové z Trojanovic a Bradáč z Toušně
1530 - Vachtlové z Panteova (1530 - Jiří, 1556 Zdeněk a Jáchym)
1567 - Jiří st. Ota z Losu
1583 - obec Brodská
1623 - Smiřický z Černého Kostelce
